Stará výměnkářka, surově podříznutá, nalezená sedící na židli nad svou batolící se drůbeží. Okolnosti jasně ukazují na loupežnou vraždu a Budík zpočátku nepochybuje. Nabízí se motiv peněz, ukrytých ve výměnkářčině náboženské knížce, Nebeklíči, jak bylo na vesnici zvykem. Ty zmizely. Stopy ukazují, že rodina, tedy vážený syn hospodář a jeho žena, jsou nevinní, že útočník přišel zvenku. Ale kdo? Může hrát nějakou roli blížící se soud o pozemky, ve kterém měla stará paní svědčit? Otázky se komplikují, vesnice na okraji Prahy se jeví jako čím dál tajemnější svět, v němž se dějí poněkud nepochopitelné věci. Existuje například skřítek Hospodáříček?

Budík je však racionální člověk, a tak brzy narazí na skutečnou stopu. Na základě chytrého postřehu objeví výměnkářčiny peníze a další důkazy. Podezření se obrací k rodině. Dojde i k zatčení, ale to nakonec nikam nevede, je totiž jasné, že právně neobstojí. Budík cítí, že stále nerozumí něčemu základnímu, bez čeho se v tomto vesnickém případu neobejde a co musí pochopit. A když je varován, aby se o pochopení této bohaté sedlácké rodiny raději nesnažil, neposlechne. Je policista, má nějaké poslání, jeho etika mu velí prosadit pravdu, ať je jaká chce, děj se co děj…