Zoufalý čin ženy se zlomeným nosem, jež náhle vyskočila z taxíku a vrhla se z bělehradského Brankova mostu, spojil životy tří lidí, kteří této události příhlíželi: nerudného řidiče taxíku Gavrila, snažícího se vyhnout jakýmkoli citovým vazbám, smutné středoškolské profesorky Anici, zarputile odmítající zájem svého studenta, a svérázné lékárnice Biljany, která právě přišla na to, že muž, za něhož se chystá vdát, není ten pravý. Každý z nich si nese z minulosti nějakou ránu, trauma, jemuž dosud neměl odvahu čelit, a právě na mostě, spojujícím starý Bělehrad s novým, začíná jejich cesta k uzdravení. „Chtěl jsem natočit film, který nabízí pozitivní energii, aniž přitom odvrací oči od reality. Film o pozitivní energii lásky, dokonce i té nemožné...“ Druhý snímek srbského režiséra Srdjana Koljeviće je ve své filozofii vlídně optimistický, nikoli však nevěrohodný. Na to je příliš hluboko zakořeněn v realitě a problémech své země i lidské povahy.