Poté, co jeho adoptivní matka zemřela, vrátil ho otec do dětského domova, kde byl pohlavně zneužíván. Později se u něj projevily sklony k pedofilii. Prošel částečnou terapií a nyní chce vést i s touto poruchou normální život. Jenže na malém polském městě to s takovým stigmatem není vůbec snadné. Čelí každodenním útokům okolí. Pronásleduje ho mladík ze sousedství, který jím byl v dětství zneužit a nyní hodlá vzít spravedlnost do svých rukou. Chlapec ostatní před nebezpečným deviantem chrání pomocí slovních i fyzických brutalit, jež ho mají zastrašit. Role oběti a viníka se mění, ani sami aktéři nevědí, na které straně stojí. Osudy a klíčové události se tak proplétají v začarovaný kruh. Dokumentaristka Lidia Duda vytvořila vizuálně působivý film podpořený jemným hudebním doprovodem. S kamerou proniká do bezprostřední blízkosti postav, natáčí je v jejich přirozeném prostředí, kde o sobě otevřeně vypovídají. Autorka zároveň dodržovala citlivou distanci, nesnímala například tváře hlavních protagonistů, aniž přitom oslabila dramatičnost jednotlivých okamžiků a celého filmu.