Čínská kinematografie vždy u domácího publika stála ve stínu dynamických žánrových snímků z Hongkongu i výpravných blockbusterů ze Západu. Již v předchozích desetiletích se čínští filmaři pokoušeli přijít s vlastními variacemi na divácky atraktivní akční snímky a některým titulům se dokonce podařilo proniknout i za hranice – vzpomeňme filmy jako Bojovník od Žluté řeky, Zrada a pomsta či Klášter Shaolin, který světu představil nadcházející akční hvězdu Jeta Liho. V novém tisíciletí s nastupujícími soukromými produkčními společnostmi, koprodukcemi s Hongkongem i větším zpřístupněním čínských kin hollywoodským blockbusterům se začali komerčně ambiciózní tvůrci předhánět v realizaci snímků, které by čínskému publiku nabídly stejné atrakce jako zahraniční konkurence, ale současně ho přitahovaly vyloženě domácími motivy. Z tohoto kontextu vychází opulentní čínský akční film Západní vítr. Klasický příběh o skupině neohrožených policistů, kteří musí polapit důležitého svědka dříve, než ho zlikvidují zabijáci najatí mafiány, je z rušného velkoměstského prostředí typického pro hongkongské thrillery přenesen do vyprahlých horských oblastí na západě Číny poblíž poušti Gobi. Naopak z tradice historických bojových filmů o potulných šermířích, které se odehrávaly mimo městské oblasti, si snímek vypůjčuje stylizaci hrdinů do nadlidských bojovníků; byť současně můžeme nadreálné fyzické schopnosti zdejších policistů i gangsterů vnímat také jako reakci na dobový boom superhrdinských filmů v Hollywoodu. Současně si film vypůjčuje z estetiky i hrdinského patosu westernů Sama Peckinpaha, jež ostatně už v osmdesátých letech inspirovaly slavného mistra akčních baletů Johna Woo k jeho stěžejní hongkongské sérii Lepší zítřek. Tento mix roztodivných vlivů ze Západního větru dělá komiksově přepálený akční spektákl s unikátní atmosférou a horečnatým tempem, který se sice tváří sveřepě a vážně, ale to pouze s evidentní campovou nadsázkou.