Jako první 11. září 2001 zareagovali na volání o pomoc z věží Světového obchodního centra a když se obě zřítily, zůstali uvězněni v jejich troskách. Policisté Will Jimeno (Michael Pena) a John McLoughlin (Nicolas Cage) na rozdíl od svých kolegů jako zázrakem přežili, ovšem zaživa pohřbeni pod šesti metry sutě. Přestože se navzájem nemohli vidět, slyšeli se a vzájemně si dodávali odvahu. To jim zachránilo život. Od svobody je totiž dělilo nekonečných dvanáct hodin, po které se k nim dostávali záchranáři. Skutečný příběh dvou mužů, kteří jako poslední vyvázli živí z inferna Světového obchodního centra, vypráví drama Olivera Stonea World Trade Center.

„Jsme úplně obyčejní lidé, ale spousta úplně obyčejných Američanů ten den dělala to nejlepší, co bylo v jejich silách. Jsem strašně rád, že je můžeme reprezentovat právě my dva,“ říká Will Jimeno, který společně se svým parťákem působil během natáčení jako odborný konzultant. Režie snímku se ujal držitel tří Oscarů Oliver Stone. Pro jednoho z nejkontroverznějších tvůrců současnosti ale tentokrát nebyla klíčová „výbušnost“ tématu, ale kvalita scénáře Andrey Berloff. „Je to jeden z nejlepších scénářů, jaký se mi dostal do rukou. Objevil se jako blesk z čistého nebe, podobně jako onen den,“ říká Oliver Stone. „Dostal mě – a spoustu dalších lidí – svou emotivností a jednoduchostí. Popisuje ty děsivé události naprosto originálním způsobem a stal se pro mě srdeční záležitostí,“ dodává režisér.

World Trade Center ale není jen příběhem dvou mužů v nejtěžší životní zkoušce, ale také jejich rodin a lidí, kteří riskovali své životy, aby je zachránili. „To oni jsou pravými hrdiny tohoto filmu. My jsme s Willem sice také čelili smrti, ale neměli jsme na výběr. Oni si vybrat mohli, přesto po nás pátrali bez ohledu na fakt, že je to také mohlo zavalit,“ říká John McLoughlin. Aby film co nejvěrněji odpovídal skutečnosti, točil se v reálných lokacích (pouze záběry ze zřícených budov pochopitelně vznikly ve studiu) a chronologicky. I proto ho ostřílený veterán Nicolas Cage považuje za jedno z nejnáročnějších ve svém životě. „V každé vteřině, kdy mě kamera snímala, jsem se ze sebe snažil dostat to nejlepší, protože jsem měl pocit, že tentokrát to má opravdu smysl,“ vysvětluje Cage.