Jižní Afrika se potýká s mnoha problémy a jedním z největších je stále se zvětšující počet lidí nakažených virem HIV, nedostatečná lékařská péče a v důsledku toho přibývání sirotků, o které se nemá kdo postarat. Babička" Zodwa říká, že děti potřebují jíst, hrát si a hlavně chodit do školy, protože vzdělání osvobozuje. Proto založila centrum Agape, v němž našlo domov dvacet pět dětí. Dvanáctiletá Slindile Moya tu bydlí se svými třemi sestrami a mladším bratrem a často chodívají navštěvovat své tři dospělé sourozence, kteří žijí v jejich starém domě.

Oblíbenou písní jejich matky Držíme spolu si připomínají dobu, kdy byli ještě naživu jejich rodiče. Zpěv je pojítkem mezi rozdělenými sourozenci, výrazem radosti i smutku, útěchou a nakonec jediným majetkem, které tyto děti mají. Dokument sleduje osud Agape, jehož další existence je závislá na tom, zda se dětem z tohoto domova podaří upoutat svým zpěvem zájem zahraničních charitativních spolků. Před našima očima se odvíjí příběh, který nám může připadat dojemný i zoufalý zároveň, protože vypráví "jen" o hrstce sirotků v Jižní Africe, kteří nalezli náhradní domov.