„Washingtonia začíná, když žirafám přestane bít srdce. Washingtonia je druhé jméno Athén, místo, kde lidé stejně jako zvířata upadají do vedrem způsobeného smutku. Washingtonia je jediná palma, jejíž srdce nenapadá červený brouk, protože je malé a suché a taková srdce nemá nikdo rád." Stejně poetický a tajemný jako synopse je i film, jenž v sobě volně spojuje krásu, smutek, nostalgii, touhu po lásce a pocit neurčitého bolu. Osudy postav se v rytmu tlukotu žirafího srdce volně prolínají s utrpením umírajících palem i mezi sebou navzájem.