Klasik ruského filmu Alexandr Proškin převedl do filmové podoby vynikající prózu svého přítele, známého spisovatele Fridricha Gorenštejna, a podařilo se mu natočit velmi dojemné, silné a zároveň křehké kinematografické dílo. Píše se rok 1946. Mladá obyvatelka malého sovětského městečka má problematický vztah se svou matkou, vyčítá jí, že netruchlí nad smrtí svého manžela, ale stýká se s jiným mužem. Dcera se rozhodne a udá "drahým orgánům", že matka krade jídlo z jídelny a žena je zatčena… V té době přijíždí do městečka raněný pohledný letec. Mladí lidé se do sebe zamilují. Setkání s Augustem a s tragickou historií jeho židovské rodiny donutí dívku přehodnotit svůj sovětský pohled na život.