Mladík Daniel je outsider, jak má být. Oficiálně nevydělává žádné peníze, neplatí pokuty ani dluhy. I benzin do svého starého fiata 600 si kupuje po půllitrech. Je však celkem spokojený. Občas nasprejuje na zakázku pro zamilovaného vrstevníka graffiti se jménem jeho vyvolené a to mu stačí k živobytí. Dokud spolu s dalším podivínským přítelem, zvaným Dědek, nepozná nekonformní dívku Franc, prodavačku v pekařství. Vše se začne měnit a přibydou nečekané existenční potíže. K osudům vlastně stále ještě nedospělých lidí se připojuje i souběžný příběh dobře situovaného, leč k smrti znuděného soudce. Islandský režisér Dagur Kári na sebe upozornil debutem Albín jménem Nói, jehož protagonistou byl dospívající a "poněkud netypický" mladík. Reálie městečka na břehu islandského fjordu nahrazuje v novém Káriho snímku dánské hlavní město. Ale nový příběh nemá zdaleka tak dramatický oblouk. Vyprávění ozvláštňuje je zejména použití černobílého materiálu.