Absolvent pražské FAMU, scenárista Jan Stehlík, ve své prvotině nepřichází s vyhraněnou subjektivní zpovědí, jak bývá obvyklé, ale naopak na půdorysu klasického motivu cesty a s ní spojeného poznávání sleduje takřka se sociologickým zaujetím osudy dvou bratrů, kteří nezávisle na sobě přicházejí do města a střetávají se náhle a ostře se sociální skutečností a lidskými vztahy, které pro ně byly neznámé a svým způsobem nepřijatelné.

Příběh dospívajícího Adama utíkající po vzoru staršího bratra do Prahy je příběhem o antihrdinovi této doby a zároveň podobenstvím o sociální a společenské vykořeněnosti části mladé generace. Vlčí život, kteří tito hrdinové na pražské periférii a v squatu vedou je předurčuje do rolí věčných štvanců, ale současně je nezbavuje možnosti rozlišovat pravé od falešného.