Film „Velké pokušení" patří k oněm nemnoha dílům západoněmecké kinematografie, která se s úspěchem pokoušejí o kritický pohled na současné poměry. Na příkladu mladého lékaře, který v letech, kdy jiní studují, prožil strašlivou skutečnost války a který je donucen vrátit se už jako zralý muž a zkušený lékařský praktik znovu do školních škamen, je zachycen tragický osud celé jedné generace, vyšinuté z normálního běhu života.

Ponižující materiální tíseň mladých lidi ve společnosti, která vysokoškolákům nezajišťuje dostatečně možnost klidného studia vysvětluje, proč hrdina podléhá „velkému pokušení" získat snadnou cestou protekce postavení, k němuž není zákonem oprávněn.

V dramatickém rozvedení děje je tu především odmítán protekční systém, který zejména u lékařského stavu může vésti k tragickým důsledkům, nejvíce je však odsuzována společnost, která nedovede svým nadaným jedincům zajistit existenci a plné rozvinutí jejich schopností a která je vhání do pokušení jednat nepoctivě.