Politické drama režiséra Jima Sheridana Ve jménu otce se zabývá známým případem tzv. Guilfordské čtyřky. Po atentátu IRA na hospodu v Guilfordu v roce 1974, při němž bylo pět mrtvých a několik desítek těžce raněných, což mělo za následek tvrdá opatření proti terorismu, byli ze zločinu obviněni a odsouzeni čtyři mladí lidé a sedm dalších obžalovaných (včetně dětí) dostalo vysoké tresty za spoluúčast. Až patnáct let po vyneseni rozsudku byla v odvolacími soudu pod tlakem veřejného mínění kauza zrušena, ale úplné spravedlnosti nebylo a ani nemohlo být učiněno zadost - Snímek vznikl na základě autobiografické knihy hlavního z odsouzených, Gerryho Conlona.

Prokázaná nevina. Ve vyprávění protagonisty se odvíjejí události tak jak je líčí na kazetě své zástupkyni u odvolacího soudu, advokátce Gareth Peirceové, která měla později hlavní zásluhu na osvobozujícím rozsudku. Jsou tu zachyceny události před atentátem, zadržení domnělých pachatelů, soudní proces, pobyt ve vězení a konečně vítězný odvolací soud.

V centru stojí vztah Gerryho k jeho otci, který byl odsouzen spolu s ním a žil s ním v jedné cele, ale který se bohužel svobody nedočkal . Otec jako věřící irský katolík dodržoval zásady Písma a těžce nesl, že jeho syn byl lehkomyslný flákač a zloděj. Generační a rodinný střet je ovšem provázen závěrečným smířením.

Film sice jednoznačně odsuzuje praktiky IRA, ale zároveň předkládá jako objektivní akta tvrzení jež mohou být zpochybňována. Vychází jen ze subjektivního pohledu oběti a místy až zbytečně démonizuje policejní zvůli. V zásadě však klade důraz na obecně lidské hledisko, prezentované obtížným bojem proti nespravedlnosti.

Jim Sheridan natočil jistě kvalitně udělané dílo, těžící z výborných hereckých výkonů známého Daniela Day-Lewise a neznámého Peta Postlethwaitea i z účasti Emmy Thompson, a zároveň zapadající jistým způsobem do současných jednáni týkajících se Severního Irska. Na 44. MFF v Berlíně 1994 získal film Velkou cenu Zlatého berlínského medvěda.