Adaptace stejnojmenné surrealistické prózy Vítězslava Nezvala, v níž režisér pomocí poetických obrazů, ve kterých se prolínají snové prvky s bizarní skutečností, zobrazil tísnivé, hrůzyplné a erotické sny a představy dospívající dívky. Film plný hororových prvků a jemného humoru byl hereckým debutem Jaroslavy Schallerové. Je těžké určit žánr tohoto filmu, o jehož námětu režisér Jireš prohlásil, že ho na něm zaujala "spojitost skutečnosti a snu, hravé zápolení hororu s humorem".

Snad bude na místě připomenout slova Nezvalovy předmluvy k tomuto zvláštně laděnému surrealistickému dílku, napsanému "z lásky k tajemství starých vypravovánek, pověr a romantických knih, psaných švabachem, jež se kdysi mihly před mýma očima a jež mi nedopřály svěřit svůj obsah. Zdá se mi, že básnické umění není ničím víc a ničím méně než splácením starých dluhů životu a jeho tajemství..."