Svět žil příliš dlouho na pokraji jaderné války, než aby tuto skutečnost filmaři mohli ignorovat. Nejznámějším a také jedním z nejzdařilejších titulů, reagujících na velmocenské hrátky (jež vyvrcholily tzv. kubánskou krizí), je Kubrickův Dr. Divnoláska. Film Válečné hry (1983) vznikl přesně o dvacet let později, tedy v kontextu přece jen odlišných dobových souvislostí. Jeho hrdinou je obyčejný americký středoškolák David, který sice ve škole moc neprospívá, ale se svým počítačem to umí jako málokdo. Při hledání oblíbených „válečných her“ přijde na stopu nečekaného úlovku. Globální termonukleární válka, již objeví na neznámém serveru, vypadá opravdu skvěle. Zjistit heslo, dostat se do systému a začít hrát, to nepředstavuje žádný neřešitelný problém. David se pustí do hry, ovšem netuší, že ve vojenském operačním středisku NORAD vypukne panika, neboť přístroje zničehonic hlásí masivní ruský jaderný útok…

Snímek Válečné hry na půdorysu oblíbených teenagerských filmů a v rovině blízké moderní pohádce upozorňoval na tehdy stále aktuální hrozbu. A stal se velkým diváckým hitem. Matthew Broderick v něm ztělesnil prvního ze svých vynalézavých teenagerů, kterého přivedl o pár let později k dokonalosti titulní postavou v Hughesově klasickém díle Volný den Ferrise Buellera. Pro režiséra Johna Badhama (nar. 1939) to byl druhý velký hit jeho kariéry (po Horečce sobotní noci), podobný úspěch se mu ještě podařil se sci-fi komedií Číslo 5 žije. Vedle kladného diváckého ohlasu měly Válečné hry i několik ocenění, mj. tři oscarové nominace (za původní scénář, kameru a zvuk).