V roce 1959 začíná v jednom údolí v Dolomitech stavba gigantické přehrady, která měla být největší stavbou tohoto druhu v Evropě. Hlavní architekt přehrady Carlo Semenza si touto stavbou plní svůj životní sen. Hlavní inženýr Biadene slibuje velký ekonomický dopad nejen na kraj, ale i na ekonomiku celé Itálie. Brzy po zahájení stavby se začínají ukazovat vážné problémy. V půdě se objevují trhliny, které se zvětšují a hrozí, že se sesune část hory - Mont Toc do přehrady. To by znamenalo, že by se voda mohla přelít přes přehradu. Vláda i společnost, která přehradu staví, a dokonce ani architekt a hlavní inženýr však nechtějí zpochybnění stavby připustit. Novinářka, která se snaží na nebezpečí upozornit, je hnána před soud. 9. října 1963 se utrhlo 300 milionů kubických metrů z hory Mont Toc a sklouzlo do přehrady osmdesátikilometrovou rychlostí. Tato masa zeminy a kamení zvedla vlnu o výšce 250 metrů, vodní tříšť, mlha a padesát milionů kubických metrů vody přepadlo přes hráz a zalilo šest vesnic, které srovnalo se zemí. Voda se řítila rychlostí osmdesáti kilometrů v hodině údolím Piavy a zabíjela. Za oběť nezodpovědnosti, touze po zisku a nezvladatelných ambicí padlo dva tisíce lidských životů.