Pozoruhodný debut baskického scenáristy a režíséra Julia Medema Krávy (1992) zachycuje s originální poetikou soužití dvou rodů na baskickém venkově v letech 1875 až 1936. Spletitý příběh začínš v zákopech druhé karlistické války o končí masakrem vesničanů ve španělské občanské válce. Jeho protagonisty jsou přislušníci sousedících rodin z horských statků. Muži spolu soutěží v národním sportu aizkolari, což je sekání špalků sekerou na čas. Jeden z hrdinů, ženatý Ignacio, svede sestru svého soupeře Juana, která později porodí chlapce Perun. Ten se již v dětství Zamiluje do nevlastni starší sestry Cristiny (dcery Ignacia a jeho manželky Madalen).

Emigruje však s rodiči do Ameriky a setká se s dospělou Cristinou, až když po letech přijede do vlasti jako válečný fotograf. Z tajemného lesa, v němž oba strávili dětstvi a jenž se proměnil v bojiště, spolu odjíždějí na koni do Francie, kde je dosud mír... - Vyprávění se odvíjí v časových skocích ve čtyřech kapitolách. Líčí různé epizody ze života několika generací, v nichž dominuji tajené vášně a nenávisti. Sugestivní popis venkovského života se prolíná s prvky magického realismu, spojené zejména s postavou podivínského dědečka Manuela, umanutého malíře krav. Zvířata jako němí svědkové každodenní těžké lidské existence provázejí Manuela a jeho rodinu i v klíčových okamžicích jejich životů. Osudovou spjatost generací akcentuje režisér i tím, že někteří mužští herci hrají několik postav. - Kromě mezinárodniho ocenění na festivalech v Tokiu a v Turinu snímek získal i řadu domácích cen.