Osu filmu tvoří životní příběh blahoslavené Zdislavy z Lemberka, o níž spíše než sporé historické zmínky vypovídají legendy jako o hluboce věřící ženě s léčitelským darem, která se plně obětovala pokorné službě nemocným a trpícím bližním. Autorka obdařila legendární Zdislavu aktualizovaným ženským osudem, jejž provázala s historickými událostmi a s osobnostmi první poloviny třináctého století; tvůrci filmu se soustřeďují na posledních sedm let hrdinčina života. Zdislava, která podle všeho žila jen krátce (zřejmě v letech 1220-1252), však zanechala v srdcích a v paměti lidí trvalejší stopu, než kdyby byla jen skvělou matkou a laskavou hradní paní svých poddaných. Její osobnost tvůrci představují jako oduševnělou a milující ženu, jež svým racionálním zájmem o léčebné procedury předznamenává renesanční úroveň a realizační pečlivost, podloženou pečlivým domýšlením neznámých dobových reálií a konzultacemi s odborníky.