První snímek, který Imamura natočil pod hlavičkou vlastní produkční společnosti (byť nadále s distribuční i produkční podporou studia Nikkatsu) představuje jeden z vrcholných titulů prvního období jeho filmografie. Obraz každodenních trampot čtyřicátníka Ogaty, který zaopatřuje svou ženu a její děti z předchozího manželství coby výrobce a distributor pornografie, představuje uhrančivou sondu do lidské společnosti z hlediska sexuality. Hrdina bere svou práci jako službu lidstvu, kterému dává možnost ventilovat své tělesné potřeby a mít alespoň něco ze života. Současně je pro něj pornografie ale také ryze pragmatickým způsobem, jak zabezpečit svou rodinu. Počínaje filmem Buta to gunkan (Vepři a válečné lodě, 1961) Imamura ve svých filmech používal jako paralely k hrdinům zvířata. Tentokrát lidské bytosti, za jejichž veškerým společenským i kariérním pachtěním stojí ryze tělesné motivace, snímá stejně bez odsudků a ryze pozorovatelsky, či chcete-li voyeuristicky jako kapra, který plave v akváriu v kadeřnictví hrdinovy ženy. Kameraman Himeda Shinsaku, jenž hojně spolupracoval s Imamurou i dalšími autorskými osobnostmi studia Nikkacu, snímá veškeré dění v kompozičně fascinujících dlouhých celkových záběrech, které důmyslně ironizují počínání postav.