Po smrti svého manžela se Christine ohlíží zpět na svůj život a přemýšlí o tom, zda by nebyla mnohem šťastnější, kdyby si byla vzala někdo jiného. Vzpomíná na svůj první bál a rozhodne se po dvaceti letech podle tanečního pořádku navštívit své dávné ctitele a nápadníky. Nečekaně tak prochází sedmi lidskými osudy. Takřka všichni jejich aktéři jsou do značné míry životními ztroskotanci, kteří už dávno zapomněli na někdejší ideály, ať už je to pokoutní lékař Raynal (Pierre Blanchar), otupělý maloměstský starosta Patusset (Raimu), prostoduchý holič Fabien (Fernandel) či pochybný muž z podsvětí Jo (Louis Jouvet). Jediným šťastným člověkem mezi nimi je vlastně mnich Regnault (Harry Baur), naznačující životní vyrovnání v duchu náboženské morálky.

Filmografie francouzského režiséra Juliena Duvivera je neobyčejně rozsáhlá – natočil na šedesát filmů, první z nich, samozřejmě ještě němý, přišel na svět už v roce 1919. Jeho začátky ve zvukovém filmu nebyly sice nijak oslnivé, přesto se postupně zařadil k předním francouzským tvůrcům. V roce 1937 dosáhl mimořádného – i komerčního – úspěchu svým filmem „Její první ples“. Duvivier v něm jako jeden z prvních vyzkoušel formu epizodového, povídkového filmu. Na základě úspěchu tohoto filmu, v němž prokázal znamenitý smysl pro vystižení atmosféry a zručné vedení herců, získal angažmá v Hollywoodu.