Režisérem další z nespočetné řady filmových verzí Bizetovy opery je anglický divadelní režisér Mark Dornford-May. Osobitý projekt, aktualizovaný do dnešní doby a lokalizovaný do jihoafrického černošského sídliště, realizoval v průběhu pěti týdnů se souborem Dimpho Di Kopane a s tisícovým komparzem místních obyvatel. Film parafrázuje drama z Mériméovy předlohy o svůdné, hrdé Carmen, znějí tu slavné operní árie, a přesto není běžně zfilmovanou operou.

Do inscenovaných výstupů (většinou pod širým nebem) pronikají dokumentární záběry svérázného prostředí, herci hrají civilně, bez příznačného operního patosu. Etnikum, specifická mentalita i rasa aktérů se do značné míry podílely na originální koncepci tohoto díla. Představitelky zpívající hlavní dvě ženské role přeložily klasickou partituru do jazyka Xhosa, klasickou hudební složku, stejně jako choreografii, obohacují původní etnické motivy.