Film vypráví příběhy, jimiž se jako červená niť vine téma násilí. Tavianiové srovnávají divokou Sicílii dneška s bájnou Sicílií minulosti, věnují se nešťastným hrdinům v ulicích Říma třicátých let, vyprávějí příběhy milostných vzplanutí, která se právě rozhořela. Příběhy se odehrávají v tlumeném světle divadla i v jasném světle etruských pláží. Povídka první: Šťastný Felix. Řím roku 1930. Felix je podle jména šťastný", ve skutečnosti je však nešťastný. Nešťastný je od té doby, kdy jako slibný mladý baryton musel kvůli šelestu na srdci navždy odejít z jeviště.

V divadle zůstal, ovšem jako účetní. Ve dne žije svým neuspokojeným životem nešťastného manžela a ubohého účetního, a celé noci přitom sní a směje se. Směje se tak vesele a nahlas, že ani jeho žena nemůže spát. Ráno však neví, čemu se smál, nic si ze svých snů nepamatuje. Až se mu jednoho dne náhle sen vybaví... Povídka druhá: Dvojí únos. Sicílie dnešních dnů. Dvanáctiletý chlapec je unesen a držen podivným kriminálníkem na odlehlém místě v horách, v opuštěném hotelu na úpatí hory Ballaro, na jejímž vrcholu došlo před sto lety rovněž k únosu...