Jsme tím, co vidí druzí, nebo tím, co jim dovolíme, aby spatřili? Spíše je to pohled těch druhých, který vymezuje naši vlastní identitu, jak se přesvědčí mladá, čerstvě rozvedená matka Julieta. Toho večera jde o běžný každodenní výjev: dva malí synové peroucí se v jejím stísněném bytě. Výskání a řev a do toho zoufale marná snaha se soustředit za počítačem na práci, která hoří. Pod nesmírným tlakem se Julieta snaží hasit spory, kterým chybí otcovská ruka. Vypjatá situace dostane nečekaný obrat, když mladší, dvouletý syn upadne a zraní se... Příběh matky podezřelé z ubližování vlastním dětem rozvíjí úvahy na téma mateřství, zodpovědnosti a viny, role mužů a žen, otců a matek... Do jaké míry opravdu ubližujeme svým dětem, i když je milujeme? Komorní snímek, kriticky se vymezující vůči mnoha aspektům našeho běžného životního stylu, se zaměřuje na duševně pracující střední třídu, žijící ve velkoměstech a snažící se udržet si svůj životní standard. Dotýká se chybějící komunikace mezi dospělými a rozdílu ve schopnosti děti milovat nebo děti pouze odchovat.