Podkladem amerického snímku Toulavé boty (1999) se stala stejnojmenná knížka, kterou v Paříži napsala modelka Angela Sheltonová a v níž popsala svůj život na cestách s nekonvenční matkou, která neustále utíkala před svými zhroucenými milostnými vztahy. Její manžel Gavin O'Connor si přečetl rukopis a přesvědčený o jeho filmovém potenciálu začal s Angelou psát scénář. Než se dostali ke třetí verzi, tak se rozvedli, ale to nijak nepoznamenalo jejich další profesionální spolupráci. V konečné verzi scénáře nakonec ve zhuštěné podobě vykrystalizoval fiktivní příběh matky Mary Jo Walkerové a její dvanáctileté dcery Avy, které cestují do malého městečka Starlight Beach u kalifornského San Diega, aby už po několikáté začaly úplně od začátku. Film je hereckou exhibicí britské divadelní umělkyně Janet McTeerové (mj. prestižní cena Tony za titulní roli v Ibsenově Noře), která se poprvé objevila v hlavní úloze amerického filmu (její jižanský akcent je bezchybný).

Za svůj výkon dostala mj. Cenu Národní filmové rady, Zlatý glóbus a nominaci na Oscara i na nejvyšší ocenění nezávislé americké scény Independent Spirit Award. Postavu řidiče náklaďáku Jacka Ransona vytvořil sám režisér Gavin O'Connor (pro svou roli údajně přibral 20 kilogramů). Ten se kromě režie a scenáristické spolupráce podílel také na produkci (spolu se svým bratrem-dvojčetem Gregem O'Connorem a přítelem Tedem Demmem). Během pouhých 24 dnů natočený snímek je naplněn živoucími postavami, jejichž příběhy jsou možná málo efektní (v hollywoodských filmech bychom je hledali marně), ale o to realističtější a přesvědčivější.