Zestárlý Thomas trpí utkvělou představou, že prožil cizí život, že jej už v porodnici zaměnili za jiné dítě. Když se však konečně setká se svým údajně šfastnéjším „dvojencem", s překvapením poznává, že i on považuje svůj život za promarněný. Režisér rozehrál Thomasovy osudy ve třech prolínajlcich se časových rovinách (v dětství, v dospělosti a ve stáří), navíc se smyslem pro groteskní souvislosti. Série životních pohrom, které jej stihaly, se však spise blíži ke klauniádám než k realistickému zpodobnéní.