Známý španělský režisér Carlos Saura se po nepříliš úspěšném velkofilmu E1 Dorado (1987) znovu pokusil zpracovat historickou látku. Tentokrát ve formě komorního psychologického snímku, jehož námět jej provázel už dlouho. Věnuje se v něm svatému Janovi z Kříže (San Juan de Ia Cruz - 1542 až 1591), který je považován za vrcholného představitele španělské mystické lyriky. Saura se soustřeďuje na devět měsíců ( prosinec 1577 - srpen 1578), jež Juan de 1a Cruz musel jako vůdce reformního křídla karmelitánů strávit v cele toledského kláštera. Sporý děj se odehrává převážně právě v této temné místnosti, v níž nešťastný muž svádí boj sám se sebou. Trpí chladem i horkem, strádá o chlebu a vodě. Je pronásledován výčitkami i kratičkými vizemi, v nichž se setkává s mladičkou jeptiškou Annou de Jesús, jež mu ztělesňuje i svatou Pannu. Juan se zároveň cele upíná k Bohu a připomíná si verše Písně písní. Pod jejich vlivem a v přesvědčení, že skrze něj promlouvá jeho Pán, začíná psát vlastní básně. Název jilmu, Temná noc, je odvozen od stejnojmenné sbírky veršů a komentářů k nim, jež vznikala v krušných měsících onoho roku. - Carlos Saura říká: "Náboženský rys Temné noci mě nezajímá, jde mi o tvůrčí a lidský průběh výjimečného údolí práce na uměleckém díle . . . Domnívám se, že fi1m zachovává úctu k tematice, ale překračuje hranice konkrétního, jasně vyhraněného náboženství." Sám považuje své dílo za určitý experiment, v němž se prolíná takřka dokumentaristicky laděný záznam každodenního vězňova života, s prvky mystiky či vizionářství. Vzniklo tak originální kontemplativní dílo, jehož kvality umocňuje skvěle vybraná Bachova hudba a soustředěný herecký výkon Juana Diega.