Jedním z kultovních filmů 90. let je Altmanova satira na Hollywood, nazvaná Hráč (1992). Jejím hrdinou je paranoidní vedoucí pracovník filmového studia, jenž vezme právo do vlastních rukou, když se cítí ohrožen, a nikoli vlastním přičiněním se...

Popis

Jedním z kultovních filmů 90. let je Altmanova satira na Hollywood, nazvaná Hráč (1992). Jejím hrdinou je paranoidní vedoucí pracovník filmového studia, jenž vezme právo do vlastních rukou, když se cítí ohrožen, a nikoli vlastním přičiněním se dočká pracovního úspěchu.

O podobně černohumorný pohled do televizního zákulisí se ve svém autorském snímku Televizní hrátky (2006) pokusil režisér Jake Kasdan (nar. 1974), syn známého hollywoodského tvůrce Lawrence Kasdana (např. Velké rozčarování, Silverado, Náhodný turista, Grand Canyon).

Na postavě televizního scenáristy Mikea Kleina (David Duchovny), který napíše velice osobní scénář a doufá, že se stane základem úspěšného seriálu, ukazuje dlouhý a laikovi často jen těžko pochopitelný proces vzniku pilotního snímku případného seriálu. Proces, do něhož mluví spousta lidí, kromě scenáristy. Samozřejmě že Klein, který se potřebuje drápkem zachytit, jen bezmocně přihlíží, jak se jeho hýčkané dítě postupně mění tak, aby splňovalo kritéria dobré zábavy. Ten tam je původní název, Kleinem navržený herec neodpovídá představě studia o hlavním hrdinovi a je nahražen bezbarvým komikem, mizí hlavní dějová linie ve prospěch prvoplánové legrace apod. Výsledný pilotní snímek je sice výsměchem původní koncepce, ale studio i diváci jsou spokojeni...

Televizní hrátky si nečiní nárok být podobnou klasikou jako zmíněný Altmanův Hráč, ale jeho trefná sžíravost si se svým vzorem nezadá.

Vedle stále populárnějšího Davida Duchovnyho se v hlavních rolích objevují např. Sigourney Weaverová jako nekompromisní programová šéfka studia (mimochodem, její otec tuto funkci skutečně vykonával u NBC) či velšský herec Ioan Gruffudd jako čerstvá posila studia z BBC.