V komedii Petra Zelenky dostává otec výpověď v zaměstnání, a když to chce řešit s rodinou, pak má příležitost pouze během sledování televizní inscenace. Jde totiž o normální rodinu, pro kterou se obrazovka stala stálým průvodcem a pozadím rodinného života. A stejně normální rodinu sledují otec, matka i dcera v inscenaci na obrazovce, vlastně v jakési hře ve hře. A právě z konfrontace s životem hrdinů na obrazovce vzniká zvláštní půvab této inscenace. Postavy hry zjišťují, že používají nejen stejná slova jako figury na obrazovce, ale že začaly stejně i myslet.

Inscenace chce připomenout i méně známou televizní tvorbu režiséra Dušana Kleina při příležitosti jeho životního jubilea (27. 6. 1939).