Filmem Jana Svěráka startuje BONTONFILM novou etapu filmové distribuce - digitální projekci. Film bude distribuován na nosiči DVD do kin, která disponují videoprojektorem. Zároveň chce tento způsob šíření filmového díla prezentovat i v místech bez vybavení a iniciovat rozvoj sítě takto vybavených kin Tatínek je celovečerní dokument, který přibližuje známého českého autora, herce, textaře a scenáristu Zdeňka Svěráka. Film společně natočili tvůrcův syn, režisér Jan Svěrák, a jeho kolega Martin Dostál a dali mu lehce humorný podtitul "Mramorizace Zdeňka Svěráka".

"Vždy, když někdo chtěl o tatínkovi natočit medailon, tak jsem mu to rozmlouval, až jsem musel slíbit, že to jednou udělám sám. Když ta chvíle nastala, zjistil jsem, že přestože jsem sice dokument vystudoval, nikdy jsem žádný nenatočil a nevím si s tímhle formátem moc rady. Pozval jsem proto ke spolupráci Martina Dostála, který sice dokument nevystudoval, zato jich už asi dvacet natočil. Dohodli jsme se, že tátu vezmeme na místa, která byla pro jeho život důležitá, a tam ho, rozjitřelého vzpomínkami, budeme zpovídat," říká Jan Svěrák.

Film je laskavým i překvapivým pohledem do uměleckého zákulisí a soukromí Zdeňka Svěráka. Divák má možnost poznat kouzlo mnoho desítek let trvající sounáležitosti, na jejíchž základech stojí úspěch slavného divadelního cimrmanovského souboru. Pohlédneme do rodinného zázemí,kde odhalíme pro řadu diváků možná neznámé, ale o to zajímavější odrazy osobních osudů Zdeňka Svěráka ve filmech, které podle jeho scénářů vznikly. Neméně důležitým prvkem filmu je spolupráce rodinného tandemu otce a syna Svěrákových.

Natáčení začalo v lednu 2003, takže dokument sleduje průběh vzniku scénáře plánovaného filmu Vratné lahve. Tehdy ještě byli všichni zúčastnění přesvědčeni, že dokument Tatínek vyvrcholí jeho natáčením.

K natáčení Vratných lahví však nedošlo. Zdeněk a Jan Svěrákovi si museli projít bolestnou tvůrčí krizí, možná o to citlivější, že se v ní prolínají profesní postoje, názory a stanoviska s rodinnými vazbami. Oba se se situací, která je zasáhla na nejbolestivějších místech, museli vyrovnat. V tomto smyslu je pak závěr filmu Tatínek otevřenou a čestnou bilancí jednoho uměleckého názorového sporu, který se však s odstupem času může ukázat novým směrníkem pro další společnou práci nebo naopak pro novou uměleckou realizaci každého ze Svěrákových zvlášť.