Scénář Eduarda Pergnera má do značné míry autobiografické rysy. Vypráví dramatický příběh starého muže, jemuž život nachystal velká úskalí a trpká zklamání. Neumí je však řešit s velkorysým nadhledem, uzavírá se do sebe a navenek se vůči všem ve svém okolí projevuje nesnesitelně despoticky. Když konečně dojde k poznání a smíření s osudem, je už pozdě.