Vysoké podpatky
- Typ:
- film
- Žánr:
- komedie, drama, romantický
- Délka:
- 112 min
- Motto:
- Záhadná vražda a dvě podezřelé: okázalá herečka a její dcera.
- Země:
- Španělsko/Francie, 1991
Upravit profil
Ve svém novém filmu španělský režisér Pedro Almodóvar (Ženy na pokraji nervového zhroucení, Spoutej mě!) pokračuje ve vyprávění o svých oblíbených ženských hrdinkách prostřednictvím typické dráždivé směsi černé komedie, melodramatu, erotického...
Popis
Ve svém novém filmu španělský režisér Pedro Almodóvar (Ženy na pokraji nervového zhroucení, Spoutej mě!) pokračuje ve vyprávění o svých oblíbených ženských hrdinkách prostřednictvím typické dráždivé směsi černé komedie, melodramatu, erotického filmu a love story, v níž se tentokrát výrazněji prosazuje kriminální zápletka.
Televizní hlasatelka Rebecca se po patnácti letech setkává s matkou Becky kdysi slavnou pophvězdou. Znovu v ní ožívá dávný trýznivý pocit, jenž jí komplikuje i její dospělý život. V okamžiku, kdy je zastřelen bývalý matčin milenec a zároveň současný dceřin nevěrný manžel, jde však už o víc než o vyjasnění rodinných vztahů. Rebecca na sebe přijme vinu, domnívajíc se, že vraždila matka; nejsou však proti ní žádné důkazy, a tak ji vyšetřující soudce Dominguez propustí. To je však teprve začátek překvapivých odhalení, ve kterých hraje zásadní roli motiv tak "pokleslý" jako je právník, vyšetřující v mužských i ženských převlecích, vedle motivů pocházejících z "vysokého" umění (Bergmanova Podzimní sonáta) nebo z ironizovaných postupů "seriózní" vědy (freudismus). Kriminální zápletka však slouží režisérovi nikoli k tomu, aby byla vyřešena, ale k tomu, aby svou otevřeností zvýraznila obraz režisérem vytvořeného světa (mohla vraždit třeba Becky, Rebecca, mužova milenka - nebo také sám soudce či jeho matka).
Divákovi je ponechávána svoboda interpretace, nejde však o jednu určitou volbu, ale naopak o postižení tajemné mnohotvárnosti reality. Režisérův provokující, vypjatě postmodernistický styl skrývá pod velmi efektním "nevážným" povrchem, vršícím na sebe ostře kontrastní situace, barvy i motivy, komplikovanou úvahu o pravdě a lži a o roli, kterou v nich hraje umění. Ve filmu opět nalezneme všechny Almodóvarovy "obsese" - popkulturu, chladná média (zde zvláště televize) a především vášnivou lásku na různé způsoby...
Televizní hlasatelka Rebecca se po patnácti letech setkává s matkou Becky kdysi slavnou pophvězdou. Znovu v ní ožívá dávný trýznivý pocit, jenž jí komplikuje i její dospělý život. V okamžiku, kdy je zastřelen bývalý matčin milenec a zároveň současný dceřin nevěrný manžel, jde však už o víc než o vyjasnění rodinných vztahů. Rebecca na sebe přijme vinu, domnívajíc se, že vraždila matka; nejsou však proti ní žádné důkazy, a tak ji vyšetřující soudce Dominguez propustí. To je však teprve začátek překvapivých odhalení, ve kterých hraje zásadní roli motiv tak "pokleslý" jako je právník, vyšetřující v mužských i ženských převlecích, vedle motivů pocházejících z "vysokého" umění (Bergmanova Podzimní sonáta) nebo z ironizovaných postupů "seriózní" vědy (freudismus). Kriminální zápletka však slouží režisérovi nikoli k tomu, aby byla vyřešena, ale k tomu, aby svou otevřeností zvýraznila obraz režisérem vytvořeného světa (mohla vraždit třeba Becky, Rebecca, mužova milenka - nebo také sám soudce či jeho matka).
Divákovi je ponechávána svoboda interpretace, nejde však o jednu určitou volbu, ale naopak o postižení tajemné mnohotvárnosti reality. Režisérův provokující, vypjatě postmodernistický styl skrývá pod velmi efektním "nevážným" povrchem, vršícím na sebe ostře kontrastní situace, barvy i motivy, komplikovanou úvahu o pravdě a lži a o roli, kterou v nich hraje umění. Ve filmu opět nalezneme všechny Almodóvarovy "obsese" - popkulturu, chladná média (zde zvláště televize) a především vášnivou lásku na různé způsoby...