Hašlerovské pražské písničky, tak oblíbené koncem devatenáctého a začátkem dvacátého století, nestárnou. Zpívají je stále v hospodách i na stavbách, zkrátka všude. Mají své místo i v milostných příbězích ze staré Prahy, které tak pěkně vypráví panna Veronika. Jejich hrdinkou je panna Stázi, která nejprve neměla štěstí v lásce se studentem Tadeášem. Ale potom se zamilovala do tří pánů najednou. Do nesmělého pana Aloise, do veselého pana France a do pana Johanese, který ji svedl za Koňskou branou. Nakonec však dala přednost starému, leč bohatému domácímu. Tři opuštění páni si pod Kamenným mostem málem vzali život. Ale smutek přebolel a pánové zakotvili v manželstvích, bohatě požehnaných roztomilými dítky. A panna Stázi? Ta utekla od starého muže a vrátila se k panu Francovi, když přišel domů z vojny. A to všechno se událo v malostranském domě v Praze, které Hašler vyznal lásku písní: "To je má krásná, princezna bílá. Jediná, kterou na světe znám. To je má láska, to je má milá, které už nikdy nezanechám."