Český film režiséra Čeňka Duby „Synové hor" spojuje v sobě dva žánry: životopisný a sportovní. Byl natočen podle stejnojmenné knihy spisovatele Františka Košíka. Ústředním motivem filmu je skutečná událost: tragická smrt jednoho z našich prvních lyžařských závodníků Bohumila Hanče a jeho přítele Václava Vrbaty dne 23. března 1913. Děj filmu se odehrává mezi velikonocemi 1912 a velikonocemi 1913, tedy v jediném roce, a je zarámován dvěma mezinárodními závody v běhu na 50 kilometrů. V prvním z nich Hanč slavně zvítězil, ve druhém zahynul hrdinskou smrtí. Jeho další životní osudy v tomto roce (svatba s milovanou Slávkou, věrnost horám a sportu, národnostní a sociální boj podkrkonošských tkalců a v neposlední řadě jeho přátelství s Václavem Vrbatou) dokreslují Hančovu postavu psychologicky a lidsky. - Film je památníkem hrdinství dvou českých sportovců, kteří dodnes žijí v paměti podkrkonošského lidu jako bohatýři, jako praví „synové hor". (FILMOVÝ PŘEHLED 44 / 1956)

Lyžařský sport prožíval už v dobách svých začátků slavné okamžiky i tragické chvíle. O Velikonocích roku 1912 zvítězil v krkonošském závodu český závodník, který se ovšem hned v další sezóně stal obětí kruté sněhové vánice, během níž se pokoušel zachránit zesláblého kamaráda. Snímek spadá mezi pozdní pokusy inovovat ideologicky zatížené životopisné příběhy, avšak vinou inscenační i vypravěčské neobratnosti vznikla jen plakátovitá historka o nerozborném přátelství dvou lyžařů i jejich uvědomělosti.