Specialista na literární adaptace ve francouzské kinematografii Claude Autant-Lara natáčí v roce 1946 romantickou komedii s fantastickými a mysteriózními prvky, která čerpá s literárního odkazu duchařských příběhů. Mladá dívka Sylvie prožívá citové vzplanutí k Alainovi zabitému při souboji a vnímá jeho posmrtnou přítomnost na hradě. Její otec chce před dceřinými šestnáctými narozeninami prodat Sylviinu oblíbenou věc: obraz s portrétem milovaného Alaina. Režisér pracuje ve filmu s tematickými prvky příznačnými pro duchařské historky, jakými jsou prostředí hradu, horoucí láska k mrtvému, malířská podobizna zesnulého symbolizující a předznamenávající jeho přítomnost, postava ducha nebo postava nevinné dívky přicházející do kontaktu s nadpřirozenou bytostí.