Nezapomenutelný film, který se pravidelně objevuje v anketách o nejlepších deset tureckých filmů, vznikl jako adaptace povídky Necati Cumalıho. Mistrovské dílo režiséra Metina Erksana získalo jako vůbec první turecký film významné mezinárodní ocenění: v roce 1964 vyhrálo Zlatého medvěda na Berlinale. Suché léto, příběh z venkova, který čerpá svoji dramatičnost z boje o vodu a zemi, reprezentuje v turecké kinematografii jeden z nejpůsobivějších zápasů mezi dobrem a zlem. Jeho protagonisty jsou bratři Osman a Hasan.

Chtivý Osman ohradí pramen vyvěrající na jejich pozemku hrázemi, aby tak zabránil obyvatelům vesnice v přístupu k vodě. Jeho poctivý bratr se s ním kvůli tomu dostane do sporu. Hasan se ve své dobrotě dokonce přizná k vraždě, kterou ve skutečnosti spáchal jeho bratr. Je za to odsouzen do vězení. Po návratu se dozví, že Osman zneužil jeho nepřítomnosti k tomu, aby svedl jeho manželku. Spravedlivý hněv musí nutně vést k bratrovražednému zápasu. Jeden z nejlepších příkladů společenského realismu v tureckém filmu z šedesátých let se nevyhýbá ani zobrazení erotiky.