Film Strom bez kořenů je inspirován povídkovou tvorbou významného současného bulharského spisovatele Nikolaje Chajtova.

Ústřední postavou je starý Gaťo – bývalý partyzán, který si po příjezdu do Sofie, kam ho pozval syn „na výminek“, pronikavě uvědomí rozpor, který s sebou nese civilizační vývoj. Starý venkovan se nehodlá přizpůsobovat novým mravům, tím spíš, že by musel slevovat z těch zásad, jimiž se řídil celý život. Jeho zážitky ve městě a jeho reakce na lidi, s nimiž přichází do styku, jsou svého druhu kritikou způsobu života společnosti jeho syna, života, v němž se dává přednost kariéře, blahobytu a pohodlí na úkor hlubokých citových vazeb, nekompromisnosti a poctivého naplňování odkazu válečné minulosti.

Formálně vytříbený film Christo Christova zaujme nejen svým tématem, ale i svěžími postřehy v charakteristice lidí a prostředí a zejména psychologickou studií Gaťa, čestného a poctivého vůči sobě i jiným – komunisty, který ztělesňuje nejlepší charakterové vlastnosti člověka vyšlého z lidu a věrného jeho tradicím.

Na XIII. festivalu bulharských filmů ve Varně 1973 byl film vyznamenán Zlatou růží. Na XIX. MFF v Karlových Varech 1974 získal Hlavní cenu.