V Japonsku, zemi, jejíž legendární filmová tvorba Naderiho zásadně ovlivnila, se rozhodl íránský tvůrce usazený v New Yorku natočit svůj nový snímek. Příběh mladého filmaře a milovníka klasické kinematografie Šudžiho, na kterého dotírá mafie požadující zaplacení dluhu jeho zavražděného bratra, umístil na terasu mladíkova bytu, sloužící jako filmový klub, a do baru, kde se scházejí členové jakuzy. Nevábně vyhlížející podnik se stává dějištěm bizarního spektáklu, který je Šudžiho jakýmsi dalším „režijním počinem.“ Sveřepý milovník filmu ze sebe totiž nechá udělat boxovací pytel coby kratochvíli agresivních gangsterů a zároveň způsob splacení dluhu. Svůj rozhořčený výkřik na obranu uměleckého filmu Naderi koncipuje jako metaforický pamflet o příkoří, kterými si v dnešní době musí projít filmař, pokud se rozhodne nekompromisně zachovat věrnost vlastní vizi.