Ve starém domě uprostřed Madridu žijí osiřelé sestry, Ana, Irena a Maite. Vychovává je přísná teta Pauli, v domě žije ještě dobrácká kuchařka Róza a nemluvící babička na invalidním vozíku. Ana prožívá dětství plné mučivých představ a vzpomínek. Její mysl je zatížena zkušeností s matčinou bolestivou smrtí a představami o vlastní účasti na otcově vraždě. Film je zároveň alegorií Španělska oné doby: Franco (otec) zemřel, minulost (babička) je němá a budoucnost (nedospělé děti) nejasná.