Během pěti let vznikl dokument pátrající prostřednictvím časosběrné metody v duchovních kořenech života obyvatel v zapadlé rumunské vesnici u dunajské delty. Ti si jako potomci ruských emigrantů menšinového vyznání, kteří dnešní prostor osídlili v 17. století, dokázali udržet nejen původní vyznání, ale i jazyk. Navzdory přirozeným změnám v podobě narození, svateb a úmrtí čas jako by zde ustrnul. Protagonisté žijí spoutáni přísnou náboženskou vírou, a tedy zajati i povznášeni cyklickým rytmem církevních svátků a všednodenních náboženských rituálů. Ty jsou zároveň přirozenou součástí života vsi a dávají vnitřní smysl i těm nejobyčejnějším úkonům. Černobílá kamera Jaromíra Kačera nabízí vláčné obrazové kompozice, z nichž vyplouvají na povrch prazákladní duchovní gesta povyšující každodenní dřinu vesničanů na úroveň symbolické polemiky s pomíjivostí plynoucího času.