Pouští jedou dva jezdci. Krátce nato se rozloučí. Zatímco muž ujíždí dál, žena cosi zahrabává do písku. Vtom se objeví muži na koních. Současně se strhne prudká větrná bouře. Když se uklidní, ozve se ženin hlas, volající „Johanno!“

Johanna Bachmannová právě odchází od policie, protože se dopustila násilí na muži, který držel v zajetí dítě. Nečekaně jí někdo volá: muž se představí jako její otec Christian, o němž se domnívala, že už je léta mrtvý. Žádá ji o pomoc a zve na schůzku: je to otázka života a smrti. Už po cestě je ale Christian postřelen, a když se konečně sejdou, kdosi ho zezadu zastřelí. Christian stačí jen dceři předat papírovou tašku s několika věcmi a pak umírá. Johanna jde po stopách krve do jeho bytu, označeného cizím jménem. Tam se setkává s mladíkem, kterého nejprve podezřívá z nečistých úmyslů: byt je už tak v nepořádku, někdo tu něco hledal. Ukáže se ale, že je to student Simon Maler, který na své dizertaci pracoval pod vedením jejího otce. Bachmann, odborník na staré texty, prý usilovně hledal původní text bible, starý 3 000 let. Měl několik pasů na různá jména, musel se pravděpodobně skrývat. V bytě se oba mladí lidé stanou terčem útoku a prchají. Jejich pronásledovatelé po nich střílejí. V otcově mobilu je číslo, na které Johanna volá. Odpoví jí Ephraim Blum z Gratzu v Rakousku. Má tam hned přijet. Johanna a Simon se vydávají na cestu.