Originální filmové dílo vzniklo v produkci státní televize TVP k uctění 25. výročí vzniku Nezávislých samosprávných odborů Solidarita, jež zásadně ovlivnily politický vývoj v Evropě. Každá z třinácti filmových miniatur je individuální uměleckou výpovědí na dané téma a často nese typické rysy tvorby každého z režisérů. Společně pak tvoří nadřazený celek, v němž pořadí jednotlivých filmů není náhodné. Jejich sled vytváří narační strukturu tak, aby se postupně otevíraly nové perspektivy na historické události. Komponované dílo rovněž poukazuje na význam těchto událostí pro dnešek a zachycuje aktuální stav polské společnosti.

Řada režisérů se s tématem Solidarity vyrovnala po svém. Vstupní snímek Suši natočil Machulski tradičně v komediální duchu. Jakimowski pro změnu zaujme v Brašně neotřelou zápletkou. Následuje hraný dokument Domaradzkého Tabule. Na ně sepsali své požadavky stávkující dělníci gdaňských loděnic. Do hraného snímku Velký vůz vložil Kolski autobiografické zážitky z léta roku 1980. Úsměvným příspěvkem je také Propiska Trzaskalského. Poskytuje marketingový návod, jak nejlépe prodat plastikové propisky. Bajon ve snímku Benzín vysvětluje, co to znamená, když váš spolucestující veze kanystr s benzínem. Na vážnější notu vsadil v paradokumentárním snímku Zanussi, který se vrací do roku 1981, kdy natáčel v Krakově biografii Jana Pavla II. Metaforická Krajina Glińského je neútěšným obrazem současného stavu gdaňských loděnic, jakož i stavu společnosti. Co se stalo s naší Solidaritou? Na tuto otázku odpovídá „raperským" videoklipem Bugajski. O „převlekání kabátů" je krátký film Bromského A víte Vy, co? Režisér hraných filmů Falk překvapil černobílým animovaný filmem Krátký příběh o jedné tabuli. Setkání režiséra a herců filmu Člověk ze železa po několika letech zachycuje v dokumentu Člověk z nadějí sám Wajda. Celý cyklus uzavírá hraný dokument Otec, v němž Szumowská využila archivní záběry svého otce - známého dokumentaristy.