Příběh uznávaného spisovatele a dramatika Vladimíra Körnera byl inspirován několika motivy z románu "Dumala" od Eduarda von Keyserlinga (1855-1918). Jde o dávno zapomenutý román, z dávno zapomenuté a dnes již neexistující krajiny Východních Prus, z prostředí nudící se junkerské šlechty. Spíš z piety zůstalo zachováno jméno hlavní hrdinky a pár situací z vyprávění.

Vladimír Körner přenesl svoje komorní vyprávění do zapadlého konce světa v srdci Evropy v předvečer velké války. Zde jsou lidé bezpečně ukryti před světem v kruhu svých osudů, typicky nostalgický "fin de siécle", známý z tolika klasiků. Jejich osudy se protnou během pár zimních večerů a nocí spějících k fatálnímu Novému roku 1914, ukryti milosrdnou tmou v době adventního měsíce, kdy je nejdelší noc v roce a tajemnou krajinu překrývá sníh. Nikdo ještě netuší, jakou celosvětovou tragédii ten nastupující rok přinese. Jak říká klasik: všechna šťastná manželství jsou si podobna jako vejce vejci, ta nešťastná jsou každá jiná svým způsobem. V příběhu paralelně sledujeme mladého důstojníka Alberta a jeho novomanželku Karolu, i jiné manželství místního evangelického pastora Kociana. Je jako bludný kámen osamocen v "katolickém moři", má jen pár oveček, které si stráží jako spravedlivý soudce pravé víry a pravdy. On i Karola jsou si podivně blízcí svým osudovým údělem.

Poklidný a rezignovaný svět rozbije příjezd "ztraceného a marnotratného syna", světoběžníka Rasta. Vrátil se jen proto, aby prodal veškeré dědictví po rodičích a zmizel za moře, ten jediný světaznalec tuší, jaká se blíží v Evropě katastrofa. Během jediné noci málem rozvrátí manželství pastorovo, svede i manželku svého přítele Alberta, Karolu. Naláká ji možností útěku z bludného kruhu, vzbudí netušenou nenávist u přísného kazatele. Pastor Kocian, ten fanatik pravdy je málem dohnán k zoufalému zločinu, nastraží past na Rasta, do které nakonec spadne zcela nevinná oběť. Ale o tom nikdo netuší, pastor vychází nakonec jako očištěný z ďábelské lázně, jako spravedlivý muž v pravdě!