Film Smrt a dívka natočil režisér Roman Polanski podle stejnojmenné divadelní hry Ariela Dorfmana, která na světových jevištích patří k takzvané "moderní klasice". - Příběh, dodržující antickou jednotu místa, času a děje, se odehrává během jedné noci v nespecifikované jihoamerické zemi po pádu diktatury. V domě na pobřeží se setkává oběť bývalého režimu Paulina Escobarová, její mučitel, lékař Roberto Miranda, a její manžel, demokraticky smýšlející advokát Gerardo Escobar, který statečné ženě vděčí za svůj život. Doktor náhodou přijde do osamělého domu Escobarových, a minulostí těžce poznamenaná Paulina v něm pozná svého krutého vyšetřovatele, jehož tvář však nikdy nespatřila. Pomstychtivé ženě se podaří muže zajmout a přesvědčit váhajícího manžela, aby se ujal role jeho obhájce. Chce z vězně dostat úplné přiznání; protože slíbí, že ho potom pustí, pokouší se jí Miranda vyhovět za každou cenu. Zprvu to vypadá, že muž je nevinný a že se stal obětí pomstou a násilím posedlé Pauliny. Několik okolností však zase svědčí proti němu; přes vězňovo přiznání však nakonec vlastně není jasné, zda je doktor vinen, či zda jen podlehl násilí. - Doerfmanova úvaha o možnostech spravedlivé odplaty i o potřebě odpuštění, které by umožnily katům i jejich obětem vzájemnou koexistenci v jednom státě, je postavena především na dialogu a na hereckých výkonech ústředního tria. Polanského pietní filmový přepis (na scénáři se podílel i Rafael Iglesias, scénárista filmu Beze strachu režiséra Petera Weira) se bohužel nevyhnul jisté statičnosti, ozvláštněné pouze několika "rozhýbanými" montážemi Paulininy nervózní přípravy večeře, jejího útěku z domu či přípravy vyslýchacích rekvizit. Převaha mluveného slova a příliš standardní výkon Sigourney Weaverové způsobily, že z jinak solidního thrillerově rozehraného dramatu mizí příslušné napětí. Titul snímku je odvozen od názvu skladby Franze Schuberta Smrt a dívka, již mučitel své oběti pouštěl a jež trojici protagonistů navždy spojuje trýznivým poutem.