Jean-Dominique Bauby byl úspěšný muž, na vrcholu svých sil. Vedl francouzskou pobočku časopisu Elle, měl tři děti, peníze, milenky a obdiv okolí. 8. prosince 1995 ho uvrhla těžká srdeční příhoda do hlubokého komatu. Když se z komatu dostal, všechny jeho motorické funkce byly nenávratně poškozeny. Uvězněn ve vlastním těle se nemohl hýbat, mluvit ani dýchat bez cizí pomoci. Jediné, čím mohl na svém bezvládném těle hýbat, bylo levé oko, které se stalo jeho spojením s vnějším světem, s lidmi, se životem...

Mrkáním oka upozorňuje na písmenka abecedy, kterou mu stále dokola opakují lidé okolo něj, tvoří slova, věty, celé stránky... Svým okem nakonec píše autobiografickou knihu „Skafandr a motýl“.
Zpoza skafandru, ze kterého se nemůže hnout, Jean-Do ve filmu někdy humorně, sarkasticky a s nadhledem, někdy dojatě a s rozčarováním popisuje svůj život před nehodou, život, který může skrze slova prožít znovu a svůj současný život zúžený na vidění jedním okem. Náhradou je mu vysněný imaginární svět, jediné místo, kde se hýbe a ve kterém může dělat, co chce, kde chce a s kým chce, kde létají motýli...

Film byl natočen na základě autobiografické knihy Jeana-Do Baubyho, která se ve Francii stala v roce 1997 bestsellerem. Mathieu Amalric (Marie Antoinetta, Mnichov..), který ztvárnil Jean-Do Baubyho, převzal roli po původně obsazeném Johnny Deppovi a vdechl do postavy silný náboj a autentičnost, kterou navíc podtrhuje expresivní subjektivní kamera dvorního kameramana Stevena Spielberga, Januzse Kaminskeho.