Celovečerní film oceněný na Mezinárodním filmovém festivalu v Tallinnu je inspirovaný životním osudem Melánie Vanagsové, která jakoby přežila jen proto, aby svůj příběh mohla vyprávět. Příběh šestnácti let strávených v sibiřském vyhnanství.

Stalinova Rudá armáda vtrhla do Lotyšska, rodinu novinářky Melánie Vanagsové a další tisíce lidí bez meškání a slitování deportoval Sovětský svaz do vyhnanství na promrzlé Sibiři. Násilně odloučena od otce a manžela zde Melánija Vanagsová se svým synem strávila dlouhých šestnáct let živořením na tenké hranici mezi životem a smrtí. V příšerných podmínkách jako otrok se Melánija udržovala naživu jen pro svého syna a pro naději, kterou vkládala do dopisů manželovi. Do dopisů, které nebyly nikdy odeslány a které ani neměly adresáta. Po smrti Josifa Stalina se mohla vrátit zpět do Rigy, celý svůj další život mohla však pracovat pouze v podřadných zaměstnáních.

Po roce 1990 vydala knihu o svém životě, na jejímž základě vznikl film Sibiřský deník. Krutý a téměř lyrický, který svůj příběh hrůzy vypráví tiše a bez velkých gest. O to sugestivněji.

Režisér Viesturs Kairišs zvolil pro přepis na filmové plátno černobílý obraz. Díky svému obrazovému zpracování získal Sibiřský deník ocenění pro Nejlepší kameru na Mezinárodním filmovém festivalu kategorie A v Tallinnu. Sibiřský deník byl s velkým diváckým úspěchem uveden v kinech v Lotyšsku a stal se nejnavštěvovanějším filmem roku 2016.