Izolovaný ostrov uprostřed oceánu. Na něm přísně střežená psychiatrická léčebna pro ty nejtěžší případy. A jedna pacientka, která zmizela. Prokletý ostrov obsahuje ideální ingredience pro dobrý thriller. Připočteme-li tři důležitá jména – autora románové předlohy Dennise Lehanea (Tajemná řeka, Gone, Baby, Gone), režiséra Martina Scorseseho a Leonarda Di Capria v hlavní roli, je zřejmé, že označení „dobrý thriller“ v tomto případě nestačí.

Detektiva Teddyho Danielse (Di Caprio) a jeho kolegu Chucka Auleho (Mark Ruffalo) přivedlo na prokletý ostrov Shutter pátrání po šílené vražedkyni jménem Rachel Solando (Emily Mortimer), která zmizela ze své cely ve vězeňské psychiatrické léčebně Ashecliffe a kdesi se úspěšně skrývá. Píše se rok 1954 a Amerika se dosud nevzpamatovala z následků Druhé světové války a navíc přežívá v permanentní paranoii domnělého i skutečného komunistického ohrožení. Daniels je učebnicovou obětí téhle doby. Válečný veterán stále vzpomíná na prožité hrůzy a navíc se musí vyrovnat se smrtí manželky. Až by se dalo sarkasticky říct, že v rámci vyšetřování dorazil na správné místo. Jenže na tomhle ostrově něco smrdí a zkušený detektiv to instinktivně vycítí. Například je přesvědčený o tom, že léčebné metody, které zdejší lékaři vedení doktorem Johnem Cawleym (Ben Kingsley) aplikují na pacienty, nejsou zcela v souladu s Hippokratovou přísahou. Druhou stranou mince je ale otázka detektivovy příčetnosti, jež je vlivem traumatických prožitků z minulosti a poměrně děsivé a skličující přítomnosti vystavována čím dál vetším otřesům.

Prokletý ostrov představuje v pořadí už čtvrtou spolupráci legendárního režiséra Martina Scorseseho a Leonarda Di Capria. Po historických Ganzích New Yorku, životopisném dramatu Letec a oscarovém triumfu Skrytá identita se tentokrát pustili do psychothrilleru, pro oba nezvyklého žánru, ačkoliv sám Scorsese přiznává, že pod divácky vděčným žánrovým pozlátkem se skrývá syrové psychologické drama. „Hlavní postava prožila věci, které bych nikomu nepřál prožít, a teď se s nimi musí naučit žít. Cesta na ostrov a hledání zmizelé pacientky je pro Danielse také cestou k hledání sebe samého. Rád točím filmy, které mají víc vrstev,“ říká režisér.