Shrek, zelený obr s tykadly mimozemšťanů, žije sice docela sám, ale šťastně ve svém domku na samotě u lesa až do chvíle, kdy je doslova přepaden nekonečným zástupem známých i méně známých pohádkových postaviček, které byly vyhoštěny z království nevzhledného a zakyslého Lorda Farquaada. Ve snaze zjednat pořádek a hlavně vrátit klid do svého příbytku Shrek Farquaadovi slíbí, že vysvobodí ze zajetí obávaného draka krásnou princeznu Fionu a přivede mu ji, aby se stala jeho ženou. S pomocí mazaného oslíka, ochotného pro Shreka udělat cokoli, jen ne zmlknout aspoň na okamžik, obr svůj slib splní, jenže pak se to nějak podivně zamotá, zaplete a zkomplikuje, takže je všechno nakonec úplně a docela jinak...

Na první pohled je Shrek, který oživl ve studiu DreamWorks počítačovou animací (nepřehlédněte hvězdné obsazení těch, co propůjčili své hlasy), pohádkou se vším všudy. Setkáte se v ní např. se třemi malými prasátky, Sněhurkou i jejími sedmi trpaslíky, zlým vlkem a neposedným oslíkem, budete se bát zlého draka a radovat se ze záchrany půvabné princezny, ale záhy zjistíte, že každá z těch důvěrně známých postav je přinejmenším stejně svérázná jako titulní hrdina, zemitý obr s květnatou mluvou. Fiona dokáže bojovat jakoby si jen "odskočila" z Matrixe a navíc večer co večer uléhá s tíživým tajemstvím. I drak se ve finále vybarví ve zcela nečekaném světle a oslík co neví, nepoví a ještě přidá vlastní komentář, aby se to nepletlo. Shrek je zkrátka pohádkou naruby, neamericky ironickou parodií na pohádková klišé, při níž se srdečně zasmějí všichni. Víc a zasvěceněji ale určitě ti, co už odrostli věku klasických pohádek, což potvrzuje i výběr filmu do hlavní soutěže letošního MFF v Cannes.