Zeměměřič K. přichází do vesnice, které dominuje silueta záhadného zámku. Jeho zdi jsou naplněny podivnými činovníky, kteří jsou vázáni striktními pravidly a ovládáni nevysvětlitelnými změnami nálad a kteří navíc vyžadují bezmeznou poslušnost. K. se snaží navázat kontakt s touto podivnou společnost na zámku, ale nedaří se mu to. Čím více se blíží svému cíli, o to více se před ním zámek vzdaluje.

Zeměměřič K. přichází do vesnice, které dominuje silueta záhadného zámku. Jeho zdi jsou naplněny podivnými činovníky, kteří jsou vázáni striktními pravidly a ovládáni nevysvětlitelnými změnami nálad a kteří navíc vyžadují bezmeznou poslušnost. K. se snaží navázat kontakt s touto podivnou společnost na zámku, ale nedaří se mu to. Čím více se blíží svému cíli, o to více se před ním zámek vzdaluje. Zámek natočil v roce 1969 Rudolf Noelte s Maximilianem Schellem v roli K. a dokonce i s hereckou účastí Ivy Janžurové v jedné z vedlejších, nicméně nepřehlédnutelných rolí. Snímek se stal prvním velkým režijním úspěchem tohoto původně divadelního režiséra a zahájil jeho kariéru filmového tvůrce. Aby ale mohla adaptace Zámku vůbec vzniknout, musel Noelte spolu s Schellem nejprve založit nezávislou produkční firmu. Obtížně hledali i zahraničního distributora: bezvýchodný Kafka se nezdál být vhodným předpokladem ke komerčnímu úspěchu filmu. Kritika ale Noelteho debut přijala velmi kladně. Dokázal totiž velmi přesně vystihnou tísnivou a zároveň absurdní atmosféru příběhu. Film b dokonce vybrán jako západoněmecký zástupce v boji o Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film, nicméně do užší nominace nepostoupil. V roce 1968 se měl účastnit soutěže na MFF v Cannes, ale festival byl zrušen kvůli událostem ve Francii v květnu téhož roku. Některé scény z tohoto snímku využil později Jaromil Jireš při natáčení svého hraného dokumentu Labyrint, v němž opět hlavní roli ztvárni Maximilian Schell.