„Lepší je slyšet zvuk vězeňských vrat než zvonů v kostele," říká jeden z mladistvých delikventů odpykávající si svůj trest na ostrově Nisida poblíž Neapole. Právě zde začíná i končí podmanivá dokumentární esej nizozemského režiséra Waltera Stokmana mapující neapolskou kriminalitu. Místo rozplétání komplikované struktury zdejšího organizovaného zločinu a všudypřítomné korupce se režisér rozhodl naslouchat příběhům obyčejných lidí, kteří zločiny páchají, nebo se jim naopak snaží zabránit - ať už jde o bankovního lupiče Maura žijícího mezi „neviditelnými mřížemi" domácího vězení, bezprostřední Emanuellu, která již ve dvanácti letech kradla a prodávala drogy a k ráně nožem nemá nikdy daleko, anebo o kadety policejní akademie či forenzního specialistu.

S využitím působivých záběrů umocněných zneklidňující hudební kulisou skládá režisér navýsost autentický, místy poetický a ve výsledku mrazivý portrét města pod Vesuvem. Města, pro jehož obyvatele je každodenní kriminalita a všudypřítomný vliv mafie nedílnou součástí života.