Jedna z klíčových osobností brazilského filmového hnutí cinema novo, Carlos Diegues na pozadí nízkorozpočtového příběhu o třech kočujících cirkusácích, vypráví o zániku jedné epochy Brazílie. Forma nostalgické komedie nabízí hořký úsměv nad osudem tradičního umění, které vytěsnila dravá civilizace.

Smutná komedie o nostalgickém pohledu na zánik tradiční kultury, nadčasově prorokuje věk laciné televizní zábavy. Nikdo už není tím, čím býval, k čemu jej vedly historické souvislosti, ani staříčký promítač, ani indián, který říká, že bílí zničili jeho rod. Nyní se on vydává do města zničit je, evoluce je nezadržitelná a děsivá. Zánik Amazonie, to je autentický konec sedmdesátých let minulého století, který téměř dokumentárním způsobem zachycuje slavný snímek klíčové osobnosti cinema novo Carlose Dieguese.

Příběh této nezvyklé roadmovie se od počátku soustředí na Caravanu Rolidei, trojlístek cirkusových umělců, potomků dávných sideshows, který kočuje od městečka k městečku. Pomocí jednoduchých kouzel, specifické dávky šarmu a výřečnosti se publiku představuje principál přezdívaný Cikánský král (Jose Wilker), sexuální bohyně a tanečnice rumby Salome (Betty Faria) a neporazitelný němý silák Swallow. Jednoho dne je na pouti spatří mladý naivní akordeonista Cico (Fabio Junior), zcela okouzlen živočišností Salome, se rozhodne skupinu nadále doprovázet i se svou mladičkou ženou čekající dítě. Zprvu je sice odmítnut, protože jeho místo už zaujal gramofon, ale Salome usoudí, že živá hudba by nemusela být od věci. Na společném putování za indiány, Altamirou, Amazonkou i mořem kočovníci poznávají, že se Brazílie hodně změnila a na jejich vystoupení zejí židle prázdnotou. Obyvatelé chudé země sedí jako přibití před novodobými pozlátky včetně televize, na kterou hypnotizovaně zírají. Při jedné peripetii pikareskního putování potkávají stařičkého promítače filmů, který jim vysvětluje, že zastavit se (usadit se) nemá smysl, protože lidé se o ně přestanou zajímat. Ovšem ani neustálé putování nenabízí kýžené výsledky. Pricipál usoudí, že jediným řešením je vyrazit do míst, kterých se civilizace ještě nedotkla. Ovšem ani Amazonie už vlastně neexistuje, vysnění indiáni zmizeli nebo se infiltrovali do příměstkých ghett. Nakonec se cesty umělců rozcházejí, teprve setkání po několika letech naízí novou perspektivu. Cico hraje s kapelou na místní diskotéce, jeho žena se prostituuje a Caravana Rolidei s nově nainstalovanými neony na autě a se stříbrnými flitry připomíná pojízdný sexshop. Brazílie nenávratně zmizela.

Snímek, jenž zároveň slouží jako cenný dokument o proměnlivosti dob, získal příznivý kritický ohlas a v roce 1980 byl nominován na Zlatou palmu.