Zdá se, že drsný a na běžné evropské poměry těžký život na území dunajské delty se do dnešních dnů nijak nezměnil. Otec šestnáctileté Ryny sice začal podnikat a stal se majitelem benzinové pumpy, ale v zaostalém kraji mu obchody nejdou, a tak svou rozladěnost každou chvíli utápí v alkoholu. Doma se však chová uzurpátorsky, dcera musí vykonávat ryze mužské práce kolem pumpy a otec, jenž si přál syna, ji nutí se mužsky i oblékat. Tichá Ryna s vyholenou hlavou se nijak nevzpouzí, dělá vesměs, co se jí přikáže, ale uvnitř žije svým vlastním životem. I přesto, že jí prostředí poskytuje tak málo inspirace, má své sny a zájmy, nedá si nikým a ničím narušit svou integritu. Je přirozeně citlivá a to ve spojení s její zajímavou krásou nemůže zůstat bez odezvy.